Vítej ATOMe ☢️

Tak dlouho jsem řešil kola na Eddyho až mají i carbonovej držák mezi nima ve slušivé žlutozelené barvě Po sestavení se jde testovat První pocit na tom je zvláštní Poprvé lehám do hrazdy. Překvapivě je to snazší než jsem čekal, ale stejně se tam cejtim jak vánoční kapr na prkýnku Ale postupem času si zvykám Samou radostí pouštím Garmin až v Pískovce Před Sadskou na nadjezd. První nerovnosti na vozovce a prvně do kopce. Jsem v hrazdě. Proti jede traktor a předjíždí ho kamion, přesně proti mně. Jedu až za krajnici a modlím se. Dopadá to dobře, zvládám i tlakovou vlnu Nabírám Pitrse a jedeme do Úval. Pitrs tam předává díly Lubošovi. Kluci dávají pivo, já nealko. Po chvíli obhlíží kolo vrchní. Ptá se jestli je to moje. Potvrzuju. Ptá se jestli závodím a za koho. Ukazuju na dres Ptá se kdo jsem, odkazuju ho na webovky. Ale chce jméno, tak mu Pitrs ukazuje samolepku na helmě Borec: „Takovýhle kolo, to snad už musí bejt mistr světa ne? Ale to jméno neznám.“ Pitrs upozorňuje, že vedle stojí jeho, jen černý. Vrchní: „No to jsem si ani nevšiml.“ Pak ještě cesta domu. Tu si už užívám sám, kluci tam ještě kempovali