Ráno vstát, udělat ze sebe člověka. Snídaně. Mezi tím rozlučka se spolubydlou Vláďou Kněžíkem. Jde se balit. Dojdu k chatce. Zamčeno. Jdu zpět a ptám se druhýho spolubydly Honzy Mrkvičky na klíč. Jeho odpověď mě děsí: „Já ho nemám.“ 
A já mám všechny věci v chatce. Tak na recepci, asi ho tam Vláďa nechal. Taky není „Honem, žhavte telefony, Vláďa odjel s klíčkem od chatky.“ děsím statečně zbytek osazenstva. Role udatné zachránkyně se ujímá Lenka Eliášová 
Vláďa dělá, že neví. Asi mi chce vrátit ten fórek ze včera, říkám si. Lenka mi dává telefon. Vláďa už na mě chrlí: „Vždyť jsi šel z chatky poslední a zamykal jsi. Tak jedině Mrkev.“ Uvědomuju si to zamykání a tušim průser. Levá kapsa – klíč od auta. Pravá kapsa – vyndávám klíč od chatky 
Nedovedete si přestavit ten hromadný atomový výbuch smíchu 
Nemá cenu vysvětlovat, že jsem do tý kapsy sahal už třikrát před tím Se všemi se rozloučit. Udělal jsem do Letovic zaváděcí vůz a potáhl Petr Bobek, jel parádně 
Pak fofrem poodjet a udělat video 
Zastavuju ještě na náměstí. Čekal jsem, že bude zmrzlina… 
Nebyla, tak jsem na doporučení Mrkvičky dal větrník. Ještě nahoru ke kaštanu rozloučit se s Laděnkou A domu Po cestě jsem spočítal, že za pátek a sobotu mi to hodilo 20 škopků 
To je škopek na každých 100m výškových David Fanderlik asi tu výzvu budu muset přibrzdit, nebo ze mě bude pivní pupek Lenka Hudcová, Laďka Daňková, Jana Navrátilová. Leni a Laděnko moc děkuju, že jste to tak pěkně vymyslely a zorganizovaly 
Jani díky za ochotu se ždímnout a provést nás po kopcích Všem ostatním za to, že dorazili a jsou jací jsou, bylo to moc fajn 
No responses yet