Ráno vstát, udělat ze sebe člověka. Snídaně. Mezi tím rozlučka se spolubydlou Vláďou Kněžíkem. Jde se balit. Dojdu k chatce. Zamčeno. Jdu zpět a ptám se druhýho spolubydly Honzy Mrkvičky na klíč. Jeho odpověď mě děsí: „Já ho nemám.“ A já mám všechny věci v chatce. Tak na recepci, asi ho tam Vláďa nechal. Taky není
„Honem, žhavte telefony, Vláďa odjel s klíčkem od chatky.“ děsím statečně zbytek osazenstva. Role udatné zachránkyně se ujímá Lenka Eliášová
Vláďa dělá, že neví. Asi mi chce vrátit ten fórek ze včera, říkám si. Lenka mi dává telefon. Vláďa už na mě chrlí: „Vždyť jsi šel z chatky poslední a zamykal jsi. Tak jedině Mrkev.“ Uvědomuju si to zamykání a tušim průser. Levá kapsa – klíč od auta. Pravá kapsa – vyndávám klíč od chatky
Nedovedete si přestavit ten hromadný atomový výbuch smíchu
Nemá cenu vysvětlovat, že jsem do tý kapsy sahal už třikrát před tím
Se všemi se rozloučit. Udělal jsem do Letovic zaváděcí vůz a potáhl Petr Bobek, jel parádně
Pak fofrem poodjet a udělat video
Zastavuju ještě na náměstí. Čekal jsem, že bude zmrzlina…
Nebyla, tak jsem na doporučení Mrkvičky dal větrník. Ještě nahoru ke kaštanu rozloučit se s Laděnkou
A domu
Po cestě jsem spočítal, že za pátek a sobotu mi to hodilo 20 škopků
To je škopek na každých 100m výškových
David Fanderlik asi tu výzvu budu muset přibrzdit, nebo ze mě bude pivní pupek
Lenka Hudcová, Laďka Daňková, Jana Navrátilová. Leni a Laděnko moc děkuju, že jste to tak pěkně vymyslely a zorganizovaly
Jani díky za ochotu se ždímnout a provést nás po kopcích
Všem ostatním za to, že dorazili a jsou jací jsou, bylo to moc fajn
















No responses yet