Jsem Legenda 🤣

Dneska v plánu celodenní výlet s dětmi. Doma jsme se trochu zdrželi, takže vyrážíme později než byl plán. Když vyjedu na Prácheň a vidíme na sever, je tam hotovej Mordor Tak otočka a jdeme na Panskou skálu. Dětem se líbí, hlavně lezení nahoru a po skále Jak sedneme do auta, spustí se solidní slejvák To bylo načasování. Jedeme dom. Po chvíli doma přestalo. Velím, že jdeme na oběd Na Milštejn. Narážíme na zavřený dveře Tak zas zpět. Trochu se bojím, že mě ti dva sežerou Maji hlad. Sedáme do auta a do Dolní Světlé. Windows má taky zavřeno. To už snad ne Tak do Starý Hospody. Klaplo to Pak domů. Chvíli jsme si hráli a postupně se vyčasilo. Jenže se třetím výšlapem už mě poslali do háje Prej ať si jedu na kolo, že si budou hrát na zahradě

Beru Methanola a vyrážím směr Milštejn. Dobrá chuťovka na zahřátí úseky 17% Kolem Naděje padám přes Hamr do Juliovky. Levá do Dolní Světlé. Z Dolní je super kopec do Horní, jeli jsme tam autem na ten oběd. U Starý Hospody nějaký cyklo tábor. Zdravím je. Děcka nadšeně odpovídají. Stoupání je mírný, takže si to švihám. Slyším vedoucího: „Sledujte, ten takhle tutově poletí do toho kopce.“ Pochopím až ve třetině kopce, kdy míjím poslední kusy, na který dole čekali. Oni tudy přijeli Z Horní Světlé nahoru k Chatě Luž. Odtud Láďovou „zkratkou“ směr Šébr. Ale zrada, je to tam rozrytý od lesáků. Tak Methanol na rameno a lesem. Na Novou Huť a přes Šébr směr Jedlová Od závory si to šinu v solidním tempu, ale na pohodu. Zvládám u toho telefonát z domova. V tu chvíli před sebou vidím borce na bajku jak celkem svižně jede nahoru. Napadá mě to okamžitě. Dojedu ho? A jestli jede nahoru, dám ho Přitápím pod kotlem. Ale ne moc, rozhodující bude asfalt. Vidím, že se přibližuju. V zatáčkách před asfaltem se mi ztrácí, tak nevim jestli jede nahoru. Beru pravou na asfalt a je tam. Zamykám lišku (FOX) Nechávám vzadu střední kolečko. Ze sedla a za ním. Jak se to zvedne, tak lehkej, ale pořád ze sedla. Mírnější pasáž v sedle vytočit nohy. A znova ze sedla. 24% k rozcestníku. Nějakej turista tam šněruje hada. Borec jen lehce vlní. Já jdu nekompromisně lajnu nahoru. Pálí to. Kašlu to Zlom. Rychle do sedla a vytočit nohy. Další stojka přes 20%. Náskok má pořád moc velkej. Pravou beru na sílu. Kousek docvaknu. Zas chvilku sednout. Levá zas přes 20% ze sedla, plnej. Slušně štípe. Blížím se, ale pořád málo. Poslední pravá a 20%. To už asi nestihnu. Ale v zatáčce zpomalil. Jak jsem ze sedla, jsem v mžiku u něj. Vnitřkem ho beru a jdu do poslední stojky. Jsem před ním. Ty jo. Přidal. Vidím jeho přední kolo vedle vidlice. Neexistuje! Teď už ne! Rozkejvu Methanola a přidám na kdenci až na doraz. Je to tam! Tepy až na 180 Sejra od oběda má pocit, že by mu bylo o moc líp na horní rámovce, než v břiše Už chápu ty pocity na Tour (i když oni jsou o vesmír jinde) Vytočím nohy. Koukám, že on taky, evidentně žádnej nazdárek, když ví. Vracím se za ním. Plácnu si s ním: „Jel jsi výborně, díky, bych se takhle nezmačkl. Mám to asi v osobáku.“ Klepnu na Sabča Krákorová do okýnka Je hodná, prej mi natočí pivo po zavíračce Takže dolů. Tam znovu potkávám toho kluka. Jem tak do něj rejpnu jestli jde taky podruhý Otočka a nahoru. Vyjedu, vytočipm nohy a pn fakt dojel Nemůžu jinak: „Jak se jmenuješ? Máš Facebook? Dáme foto? Píšu Deníček Cyklomagora, tě tam hodím.“ Takže Honza Matějka ještě jednou díky a pecka, že jsi to dal podruhý Říkám, že jdu ještě třetí Honza prej už ne. Super byly opět pohledy turistů, hlavně těch, který jsem potkal už po pátý Nahoře pivko a kofola. Když vracím sklo, říkám Sabče, že jestli má přítele, tak se asi začnu bát, aby si nemyslel, že tam jezdím za ní Na to se objevuje kuchař. Sabča se ho ptá: „Mám mu to říct?“ Ten se rozpovídá sám: „Jsem se jí ptal co to je za extrémního magora, vždyť už tě tady vidím potřeti nebo počtvrtý.“ Sakra, zase mě poznali Jen upravuju: „Ne extrémní, ale Cyklomagor.“ Pak už jen přejezd domů přes Šébr